Projekt TS Ostrava i TVP Wrocław
Projekt współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego. Przekraczamy granice.

Projekt TS Ostrava a TVP Wroclaw
Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Překračujeme hranice.

Náchodsko - zelené lesy, čistý vzduch i minerální prameny

Z kavárny s vysokými stropy uprostřed lázeňského parku v polském městě Kudowa Zdroj zní hudba a číšníci obsluhují hosty s noblesou 30. let dvacátého století. Je tady klid, pohoda a lázně září barvami, jakoby ani neležely v pohraničí. Jen dva kilometry odtud na české straně hranice, však zejí prázdnotou chátrající ruiny lázní Běloves. Sice o hodně menší, než Kudowa Zdroj, přesto však také lázně Běloves mívaly svůj věhlas. Celé české pomezí v okolí Náchodu ovšem není tak pusté, jak toto místo. Život se vrací například do osady Mokřiny, kde staré chalupy opravují noví usedlíci, kteří se rozhodli tam žít. „Polsko už je nám mnohdy bližší, než Česko,“ říkají.

Výlety do hor jsou velkou vášní Pavla Fraňka. A chodit má opravdu kudy, protože krajině v okolí Náchoda a polského městečka Kudowa Zdroj, nazývaného někdy Českým koutkem, příroda ve své hojnosti nic neodepřela. Jsou tu zelené lesy, čistý vzduch i prameny minerálních vod.

Ale Český koutek je známý především pro své romantické skalní útvary, které v průběhu tisíciletí vytvořil déšť, vítr a slunce. Pavel Franěk cestou často potkává polské a české turisty, kteří se dnes přátelsky zdraví, pamatuje si však doby, kdy se mohli zdravit pouze na dálku.

„Stáli jsme tady na hranici a nahoře ve skalách slyšeli Poláky, jak si povídají na vyhlídce, ze které bylo vidět na českou stranu,“ vzpomíná Pavel Franěk na dobu, kdy byla hranice zavřená.

V okolí Náchodu, Hronova, ale i na Broumovsku a v jiných místech na pomezí zná Pavel Franěk snad každý hraniční patník. Jdete s ním krajinou a on neustále vypráví o její historii. Pátrá v archivech, shání literaturu, a když zrovna není někde na tůře, čte. Pracuje v kotelně, aby měl na čtení dost času. Velmi dobře se také vyzná v polské literatuře.

„Nepoznala jsem v Česku člověka s takovými znalostmi polské kultury a historie, který by nebyl třeba profesorem nebo studovaným polonistou,“ vypráví o Pavlu Fraňkovi bohemistka Magda Matkowská z Wroclawi.

Prvním místem, na které narazí polští turisté jedoucí mezinárodní cestou z hraničního přechodu Kudowa směrem na Náchod, je Běloves. Málokdo se tady zastaví, ale je to škoda, protože to místo je velmi zvláštní. Ještě v devadesátých letech byly v regálech českých obchodů charakteristické zelené láhve s místní minerální vodou Ida a ve zdejších lázních se léčily nemoci srdce a oběhového systému. Ale najednou byl konec. Opuštěné budovy začaly chátrat, zkázu dokonali sběrači šrotu a vandalové.

Mnohem více štěstí měla jen o několik kilometrů dál položená Kudowa Zdroj. I když se měnili majitelé i státní příslušnost obce, lázně stále vzkvétaly. V současné době město láká návštěvníky nejen lázeňskými procedurami, ale také bohatou kulturní nabídkou. Čeština je tady slyšet často – ale nejsou to jen turisté a lázeňští hosté, ale především obyvatelům Kudowy dobře známí sousedé z nedalekého Náchodu.

Lázně se mohou pyšnit návštěvami tak známých osobností jako byl Johann Wolfgang Goethe nebo Winston Churchill. I za komunismu byla Chudoba považována za exkluzivní lázně. Straničtí funkcionáři je rádi navštěvovali, i když ne nutně ze zdravotních důvodů.

„Dobou největšího rozkvětu lázní bylo 19. století, zvláště po roce 1870, kdy se staly kardiologickým sanatoriem,“ vypráví polský průvodce Jan Rzonca. „Byly v módě mezi Poláky, byly populární mezi Židy, zvláště z polských oblastí a také z Haliče. Samozřejmě v meziválečném období se počet pacientů ještě zvýšil. A období rozvoje zažívala Kudowa už po roce 1945.“

Název Český koutek pro část území na polská straně hranice má historické opodstatnění. Lokality kolem Kudowy a Náchodu patřily kdysi přímo Koruně České. Přestože později oblast připadla Německu a její obyvatelé byli germanizováni, v každodenním životě stále používali český jazyk.

Historii i dnešní genius loci Českého koutku vystihuje rozhovor mezi polskou babičkou a jejím vnukem, který se při natáčení Hranice bez hranic podařilo zachytit:

„Babi, ty jsi vždy uměla česky?“

„Vždy, protože doma jsme mluvili jenom česky.“

„A tvoje babička, když chodila do školy, byla – Němka, Češka nebo Polka?“

„Nebyla Polka, spíš byla Češka, ale musela se učit německy.“

„Jestliže jste z české rodiny, měli byste bydlet na české a ne na polské straně, protože kdysi, když tady byly Čechy, Češi museli bydlet v Čechách. Takže my bychom měli žít v České republice a já jako tvůj vnouček jsem taky Čech.“

„Ty jsi už Polák, napůl, takový míšenec.“

„Měli bychom bydlet taky v České republice.“

„Chodíme si tady i tam, všude.“