Partneři
|
O projektu
|
O pořadu
|
Fotogalerie
|
Videogalerie
Projekt TS Ostrava i TVP Wrocław
Projekt współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego. Przekraczamy granice.
Projekt TS Ostrava a TVP Wroclaw
Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Překračujeme hranice.
  Trojmezí na západě
Trójstyk Zachodni
 
  Frýdlantský výběžek
Łużyce
 
  Jizerské hory
Góry Izerskie
 
  Západní Krkonoše
Karkonosze Zachodnie
 
  Východní Krkonoše
Karkonosze Wschodnie
 
  Broumovsko
Góry Suche
 
  Stolové hory
Góry Stołowe
 
  Orlické hory
Góry Bystrzyckie
 
  Králický Sněžník
Śnieżnik
 
  Rychlebské hory
Góry Złote i Bialskie
 
  Víno a zlato na hranici
Wino i złoto u stóp
 
  Osoblažsko
Osoblaha/Ziemia Prudnicka
 
  Prajzsko
Ziemia raciborska
 
  Na soutoku Odry a Olzy
 Odra i Olza
 
  Jedno město na Olze
Cieszyn
 
  Trojmezí na východě
Wisła, Istebna - Trójstyk
 
Frýdlantský výběžek / Łużyce
Frýdlantsko - magický výběžek, který ožívá i díky divadelníkům

Městečko Wolimierz znají v celém Polsku, na české straně Frýdlanstkého výběžku však jenom několik zasvěcených. Desítky let opuštěné nádraží osídlila v 90. letech skupina avantgardních umělců z Wroclawi a zchátralou stanici proměnila v centrum alternativní kultury. Vlaky už tudy zřejmě nikdy jezdit nebudou a železniční trať Polsko s Českem nespojí. Přesto starý železniční násep na pomezí ožívá. Dobrovolníci z obou stran hranice tu budují stezku pro pěší, cyklisty i běžkaře. Z polské Wolimierze do Jindřichovic pod Smrkem v Česku.

V Černousích na špici Frýdlantského výběžku hospodaří farmář Vladislav Ondřejík. Rodinný statek z první poloviny 13. století na dnešní česko-polské hranici sebrali komunisté jeho pradědovi a od té doby chátral. Původně měl být houslista Ondřejík koncertním mistrem, nakonec však zvítězila touha zvednout z trosek majetek předků.

S maminkou rozenou Hlaváčovou přišel do pohraničí v 90. letech a spolu tady obnovují statek jménem Hlaváčův dvůr, komunisty odsouzený k zániku. Hospodářství a housle však Vladislavu Ondřejíkovi nestačí. V podzemí statku odkrývá chodby staré stovky let a v lesích kolem Hlaváčova dvora obnovuje síť potrubí z dubových klád, kterou kdysi hospodáři rozváděli vodu z lesních studní.

„Do roku 1989 jsem vůbec nevěděl, že naší rodině patřil statek,“ vzpomíná Vladislav Ondřejík. „Praděda byl za komunistů zavřený a tak se u nás doma o té době raději vůbec nemluvilo. Opravit rodinní hospodářství byla veliká výzva a tak jsem dal statku přednost před houslemi.“

Frýdlantský výběžek patří k nejodlehlejším koutům českého pohraničí a stále se nechce věřit, že to býval kdysi bohatý a hustě osídlený kraj. Platí to rovněž o polské straně hranice, kde dodnes chátrají desítky historických památek, které neměly to štěstí, jako Hlaváčův dvůr.

Výjimkou je romantický hrad Čocha nedaleko pohraničního města Lešná. Ve třináctém století vystavěl Čochu český král Václav II a hrad je tedy přibližně stejně starý, jako statek v Černousích. Přestože jde o památku v Polsku velmi známou, jen málokdo ví, že měla slavné nájemníky, kteří sem po bolševické revoluci prchli z Ruska.

„K hradu Czocha se vážou události z doby po 2. světové válce, kdy odtud byly odvezeny vzácné šperky a poklady. Dokumenty, které se mi o tom podařilo shromáždit, dokládají, že poklady pocházely z majetku ruské dynastie Romanovců,“ vypráví historik Janusz Skowroński. „Car Mikolaj druhý i carevna, jak známo zahynuli, ale část carské rodiny se zachránila a dostala se na západ do Německa a do Francie. A někteří příslušníci carské rodiny žili tady. Pravděpodobně platili za to, že tady mohli žít a používali k tomu ty šperky.“

Česká zajímavost
Živý skanzen v Jindřichovicích

V Jindřichovích pod Smrkem se panu Zbyňku Vlkovi podařilo opravit starý německý dům a postupně tu buduje skanzen, ve kterém se svou rodinou žije, chová kozy a navzdory svému příjmení nejí maso. Návštěvníci skanzenu si mohou prohlédnout vše, co k životu v tomto kraji dříve patřilo a pokud zrovna fouká vítr, ve větrném mlýně uvidí, jak se mele mouka.Více >>

Polská zajímavost
Čarodějnické stezky a nadívaná husa

Malá vesnici Spytkow leží přimknutá k hranici v místě, kde na druhé straně hospodaří v Černousích Vladislav Ondřejík na Hlaváčově dvoře. Přestože je to poslední obec z polské strany hranice, podařilo se místním lidem obnovit ji k nepoznání.Více >>